Co je to váha - vážení - hmotnost
Zopakujme si z fyziky:
váha = m = hmotnost (kg)
F = T = tíha
g = gravitační zrychlení Země
F = m.g (N)
váha = T/g , brutto = netto + tara
T (tíha) je závislá na hmotnosti (konstanta - charakterizovaná počtem a druhem elementárních částic) a proměnnému gravitačnímu zrychlení (závisí na druhu planety - velikosti, čím větší těleso, tím větší gravitace, na nadmořské výšce, podloží a struktuře hornin na daném místě - gravitace je nulová v jádru planety)
Váha je taky měřidlo, které analyzuje pomocí tíhy tělesa jeho hmotnost. Tíha tělesa působí v gravitačním poli Země na tenzometrický snímač ukotvený v měřidle (váze), a tím dochází ke změně odporu vodičů, změně napětí a tento analogový signál je převeden na signál digitální a procesorem upraven na kýžený výstup (informace na displeji)
Další zajímavosti o hmotnosti: hmotnost tělesa je více než na velikosti závislá na hustotě. Ta popisuje, jak se hmotnost tělesa projeví na jeho velikosti (objemu)
m = hustota x V (objem) Hustota materiálu tělesa je závislá na tom, jak jsou částice blízko sebe , čím blíže tím hustota stoupá. Dále na složení jednotlivých částic, tedy z jakých chemických prvků jsou složeny. Hustota stoupá s těžšími prvky, které mají v atomovém jádře vyšší počet protonů a neutronů a v obale tak vyšší počet elektronů (ty však přispívají jen velmi malou měrou k celkové hmotnosti prvku, rozhodující vliv má atomární jádro). Tedy hmotnost je přímo závislá na počtu elementárních částic (protonů, neutronů - hadronů, a dále elektronů - leptonů)
Hmotnost není konstantní, ačkoli nezávísí narozdíl od tíhy na gravitaci a je určena pouze počtem elementárních částic, které vykonávají přímý rovnoměrný pohyb. Čím je částic více, tím je horší je vychýlit z tohoto pohybu, je nutno použít vyšší sílu, která překoná setrvačnost tělesa. Tak se projevuje hmotnost mimo gravitační pole, pouze setrvačností, musíme si však uvědomit, že i každá částice má nepatrnou gravitaci, takže velmi hmotná tělesa kolem sebe vytvářejí svoje gravitační pole, které je přímo úměrné hmotnosti tělesa (a samozřejmě i hustotě).
Hmotnost se však mění s rychlostí tělesa při stejném počtu částic... tato změna se projevuje jen při velmi vysokých rychlostech, ale je to jeden z důvodů, proč těleso nemůže překonat limitní rychlost (rychlost světla), hmotnost při těchto rychlostech stoupá velmi exponenciálně do nekonečná a při rychlosti světla již nelze těleso dál urychlovat, protože je nekonečně hmotné. Závislost m´ = Y(v) x m je doplněna tedy o konstantu Y, která je funkcí rychlosti v a chová se dle relativistických zákonů.
Nejrychleji tedy cestuje světlo, které není hmotné, je to elektromagnetické záření přenášené nehmotnou částicí - fotonem.
Proč stoupá hmotnost částic při zvyšování rychlosti a proč i foton se nedá dál urychlovat ?
Tím důvodem je základní fakt pohybu elementárních částic prostorem, který se chová jako časoprostor naplněný vakuem ( speciální těžko pochopitelné základní materie (částic se zápornou energii - tzv. virtuálních částic) , kterou každá elementární částice "proplouvá" , vakuum se čiří, částici brzdí a může vytvářit jeho magnetické pole.
S pozdravem Váš Pavel Matia
www.pm-vahy.cz www.laboratorni-vahy.cz www.pm-vahy.cz.nation2.com www.pm-vahy.sweb.cz www.pm-vahy.sk www.pmvahy.cz www.vahypm.cz Váhy